Mapa - Győr-Moson-Sopron (Győr-Moson-Sopron megye)

Győr-Moson-Sopron (Győr-Moson-Sopron megye)
Győr-Moson-Sopron je župa v severozápadním Maďarsku u hranic s Rakouskem a Slovenskem. Žije zde kolem 450 tisíc obyvatel a hlavním městem je Győr (Ráb). Hraničí na západě s rakouskou zemí Burgenland, na severu přímo s územím slovenské metropole Bratislava a na severovýchodě se slovenskými kraji Trnavským a Nitranským. Vnitrostátní hranice má na východě se župou Komárom-Esztergom a na jihu Vas a Veszprém.

První zmínky o vyspělých obyvatelích župy pochází ze starověku. Celé území dnešní župy bylo součástí římské provincie Pannonia a po jeho severovýchodní hranici (podél Dunaje) procházela limes romanus, tzv. hranice mezi vyspělým světem a barbary. Oblastí vedla Jantarová stezka, významná obchodní cesta mezi severovýchodní (Pobaltí) a jižní Evropou. V raném středověku území patřilo do sféry vlivu Velké Moravy. Po ovládnutí oblasti Uhrami se zde již v 11. století vyvinuly tři župy, nazvané podle svých středisek Ráb, Šoproň a Mošoň. Ty existovaly víceméně v nezměněné podobě až do roku 1920, kdy byla v rámci Trianonské dohody západní část Šoproně a Mošoně dána Rakousku a část Rábska na levém břehu Dunaje dána Československu. Na zbylém maďarském území zůstala zmenšená župa Sopron a zbytek byl sloučen do župy Győr-Moson-Pozsony. Roku 1947 byly odtrženy k Československu ještě tři obce na severu (dnes bratislavská předměstí) a po maďarské administrativní reformě roku 1950 byly všechny pozůstatky sloučeny do jediné župy Győr-Sopron s centrem v Győru (část bývalého Šoproňska připadla župě Vas). Roku 1990 byl název rozšířen do dnešní podoby a opět tak reflektuje všechny tři historické součásti župy.

 
Mapa - Győr-Moson-Sopron (Győr-Moson-Sopron megye)
Mapa
Státní území - Maďarsko
Maďarská vlajka
Maďarsko (, v letech 1989–2011 plným názvem Maďarská republika,, s účinností od 1. ledna 2012 byl dlouhý název Maďarská republika nahrazen názvem Maďarsko ), je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Maďarsko hraničí s Rakouskem (366 km) a Slovinskem (102 km) na západě, s Chorvatskem (329 km) a Srbskem (151 km) na jihu, s Rumunskem (443 km) a Ukrajinou (103 km) na východě a se Slovenskem (677 km) na severu. Maďarsko je členem OSN, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, EU, Schengenského prostoru a Visegrádské skupiny.

Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
HUF Maďarský forint (Hungarian forint) Ft 2
ISO Jazyk (lingvistika)
HU Maďarština (Hungarian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Chorvatsko 
  •  Rakousko 
  •  Rumunsko 
  •  Slovensko 
  •  Slovinsko 
  •  Srbsko 
  •  Ukrajina